Na konci roku 2002 se v Kongresovém centru Praha sešli odborníci z oblasti střech a izolací na výročním kongresu Střechy 2002. Dle ohlasů zúčastněných odborníků byl kongres smysluplným završením etapy vývoje znalostí o střechách a vývoje normativních předpisů pro jejich navrhování. Kongres svým širokým záběrem zhodnotil uplynulých 30 let z hlediska navrhování, realizace a obnovy střech.  Přestože jednání loňského kongresu vyústilo v mnohé závěry, otevřených otázek je v oblasti plochých střech stále mnoho.

Proto dne 4. prosince 2003 proběhne ve Společenském sále Kongresového centra Praha kongres Ploché střechy 2003. Stejně jako vloni bude setkání zpříjemněno společenským rautem.

Účastníci kongresu obdrží sborník přednášek a dodatečně i ozvučené CD s jejich záznamem.

Účast na kongresu je hodnocena dvěma body do systému celoživotního vzdělávání ČKAIT.

Letošní fórum se tématicky zužuje na obor plochých střech. Z velkého množství témat byla zvolena pouze čtyři tak, aby mohla být během jednání analyzována do hloubky. Pro kongres 2003 byla zvolena následující témata:

Tepelně vlhkostní režim jednoplášťových střech, posuzování infiltrace do střech

(Ing. Ctibor Hůlka, tel. 605 205 324, e-mail: ctibor.hulka@dektrade.cz)

Ø       Příklady poruch střešních konstrukcí vlivem infiltrace vzduchu do skladeb střech

Ø       Metodika zkoušení a výpočtu průvzdušnosti a netěsností

Ø       Závaznost nutnosti zkoušení projektované konstrukce

Ø       Vztah platných norem ČSN 73 1901 – navrhování střech – základní ustanovení a ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov – požadavky – z hlediska doporučených skladeb střech a závaznosti tepelně technických požadavků

Dle poznatků expertních a projekčních kanceláří je infiltrace dominantní příčinou špatného tepelně vlhkostního režimu střech zvláště u lehkých skladeb. Prezentovány by měly být typické ukázky „systémových infiltračních chyb“, ukázky diagnostiky a způsobu nápravy.

Při posuzování míry infiltrace se často naráží na chybějící metodiku výpočtu a zkušební metodu pro zjištění míry infiltrace, na kterou se odkazuje i nová ČSN 73 0540-2. Stejná norma obsahuje ustanovení, že míra infiltrace do konstrukcí by měla být téměř nulová. Je tedy požadavek na minimální infiltraci závazný? Zkouší se projektované konstrukce? Jak se prokazuje těsnost konstrukce při předání díla? 

Cílem tohoto bloku by měly být odpovědi na tyto a podobné otázky. Podrobně bychom chtěli představit metodiky výpočtu a zkoušení míry infiltrace včetně souvisejících předpisů a software.

V doplňujícím tématu bychom se chtěli věnovat vztahu platných norem ČSN 73 1901 – navrhování střech – základní ustanovení a ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov – požadavky. Nová tepelně technická norma zavádí nové okrajové podmínky při návrhu skladeb střech, nové požadavky a metody tepelně technického posuzování. Vyhovují z těchto hledisek doporučené skladby střech uvedené v příloze „střechařské“ projekční normy?

Přednášející a obsah jednotlivých příspěvků:

Ing. Ctibor Hůlka
(ATELIER DEK)
Úvodní referát
Problém infiltrace vzduchu do skladeb střech, ukázky infiltračních chyb z praxe

Dr. Ing. Zbyněk Svoboda
(ČVUT Praha, Fakulta stavební)
Vliv infiltrace do střech na energetickou náročnost objektu a vlhkostní režim obalových konstrukcí, software pro modelování a výpočet součinitele spárové průvzdušnosti

 Ing. Jiří NOVÁK
(ČVUT Praha, Fakulta stavební)
Měření průvzdušnosti konstrukcí a budov v laboratoři a in situ 

Ing. Ctibor HŮLKA
(ATELIER DEK)
Hlavní zásady projektování a provádění budov pro dodržení minimální infiltrace a bezproblémového vlhkostního režimu střech

Dodatečné zateplování a obnova dvouplášťových střech

(Ing. Petr Bohuslávek, tel. 234 054 285, e-mail: petr.bohuslavek@dektrade.cz)

Ø       Přehled typizovaných konstrukcí dvouplášťových střech realizovaných v Česku v minulém století

Ø       Možnosti dodatečného zateplování jednotlivých typů

Ø       Vliv zateplení horního pláště a zamezení větrání vzduchové vrstvy na tepelně vlhkostní režim střechy

Ø       Podmínky návrhu dodatečného zateplení „shora“.

Téma dvouplášťových střech bylo otevřeno na kongresu v roce 2002. Z důvodu širokého tématického rozsahu loňského kongresu bude toto téma podrobně diskutováno až v letošním roce.

V retrospektivním pohledu bychom si chtěli připomenout, v jakých případech a na jakých soustavách se prováděly jaké dvouplášťové střechy. Z tohoto zamyšlení by mělo vyplynout, jaké dvoupláště dnes řešíme v rámci oprav, rekonstrukcí a dodatečného zateplování.

Právě přístup k dodatečnému zateplování takovýchto střech se u různých odborníků liší. Nejčastěji finanční a technologická náročnost, případně nemožnost zateplení spodního pláště, vede k zateplování horního pláště a vytvoření střechy s nevětranou vzduchovou mezerou. Otázkou takového řešení je tepelně vlhkostní režim vrstev pod původní hydroizolací a ve vzduchové vrstvě, způsob výpočtového posouzení takové konstrukce, účinnost takového zateplení při případném zachování větrání vzduchové vrstvy s různou intenzitou, atd.

Výsledkem diskuse by mělo být rozhodnutí, zda jsou podobná řešení možná, zda jsou účinná a bezpečná z hlediska tepelné techniky a za jakých podmínek.

Má smysl navrhovat dvouplášťové střechy nad běžnými provozy? Mají vůbec ploché dvouplášťové střechy místo na současných stavbách?

Přednášející a obsah jednotlivých příspěvků:

Doc. Ing. Zdeněk KUTNAR, CSc.
(ČVUT Praha, Fakulta architektury)
Úvodní referát

Přehled typizovaných konstrukcí dvouplášťových střech realizovaných na území Česka v minulém století. Typické vady těchto konstrukcí. Parametry těchto konstrukcí ve vztahu k současným požadavkům norem ČSN 73 0540-2 a ČSN 73 1901. Možnosti dodatečného zateplování jednotlivých typů.

Ing. Karel Chaloupka
(Stav-invest střešní systémy s.r.o.)
Úskalí návrhu dodatečného zateplení dvouplášťové střechy shora; realizované příklady obnovy a zateplení dvouplášťových střech 

Ing. Roman Cupal
(Termoplus)
Příklady realizací zateplení dvouplášťových střech zateplením horního pláště a zamezením větrání

 Dr. Ing. Zbyněk Svoboda
(ČVUT Praha, Fakulta stavební)
Způsob výpočtového posouzení dodatečně zateplených dvouplášťových střech zateplením horního pláště a zamezení větrání vzduchové vrstvy; způsob výpočtového posouzení a účinnost zateplení dodatečně zateplených dvouplášťových střech zateplením horního pláště se zachováním nebo pouze omezením větrání vzduchové vrstvy

Ing. Ctibor HŮLKA
(ATELIER DEK)
Vliv zateplení horního pláště a zamezení větrání vzduchové vrstvy na tepelně vlhkostní režim střechy; tloušťka původní tepelné izolace, zateplení atiky, infiltrace v detailech střechy; shrnutí zásad pro dodateční zateplování dvouplášťových střech shora

Pojistné hydroizolační vrstvy v plochých střechách

(Doc. Ing. Zdeněk Kutnar, CSc., tel. 224 354 962, e-mail: kutnar@kutnar.cz)

Ø       Principy odvodnění pojistných hydroizolačních vrstev

Ø       Funkce drenáže na pojistné hydroizolační vrstvě

Ø       Principy signalizace poruchy hlavní hydroizolace

Stále se setkáváme s rozdílným přístupem k odvodnění pojistných hydroizolačních vrstev v plochých střechách. Ve stavební praxi se prosazují dvě rozdílná řešení – odvodnění do dvoustupňového vtoku (do stejného bodu, jako je odvodněna hlavní hydroizolační vrstva) – a odvodnění do zvláštních odvodňovacích bodů (rozdílné spádování hlavní a pojistné hydroizolační vrstvy).

Oba principy s sebou nesou některé nevýhody. Dvoustupňový vtok postrádá ochranu vůči vzduté vodě a zaplavení vrstev střechy, odvodnění do zvláštních bodů zase rozdílné spádování hlavní a pojistné hydroizolační vrstvy.

Do jaké míry je ten který princip v praxi uplatňován? Mělo by odvodnění pojistné hydroizolace zahrnovat řešení drenáže vody po pojistné hydroizolační vrstvě? Jaké se uplatňují principy signalizace poruchy hlavní hydroizolace v současné projekční praxi?

Konkrétní realizované příklady odvodnění pojistné hydroizolace v ploché střeše by měly prezentovat projekční a expertní kanceláře. Společně by měly být podrobeny diskusi.

Přednášející a obsah jednotlivých příspěvků:

Doc. Ing. Zdeněk KUTNAR, CSc.
(ČVUT Praha, Fakulta architektury)
Úvodní referát
Principy odvodnění pojistných hydroizolačních vrstev, funkce drenáže na pojistné hydroizolační vrstvě, principy signalizace poruchy hlavní hydroizolace, příklad realizace pojistného hydroizolačního systému se signálním systémem 

Ing. Lubomír Odehnal, Ing. Petr Bohuslávek
(ATELIER DEK)
Principy navrhování pojistných hydroizolačních vrstev ve vnitřním předpisu projekční kanceláře; příklady realizace pojistné hydroizolační vrstvy se signálními body poruchy hlavní hydroizolace

Ing. Marek Novotný
(AWAL s.r.o.)
Principy odvodnění pojistné hydroizolace uplatňované projekční kanceláří 

Harmonizované evropské normy o hydroizolačních asfaltových pásech
(Ing. Viktor Zwiener, tel. 234 054 285, e-mail: viktor.zwiener@dektrade.cz)

Ø       Seznámení s obsahem nových evropských norem

Ø       Vliv nových evropských norem na stávající platné ČSN 73 0600 Hydroizolace staveb – základní ustanovení a ČSN 73 0606 Hydroizolace staveb – povlakové hydroizolace – základní ustanovení

Ø       Vliv zavedení nových evropských norem na sledování a zlepšení kvality hydroizolačních materiálů

Na kongresu budou podrobně představeny připravované harmonizované evropské normy (prEN) o asfaltových hydroizolačních pásech. Námětem k diskusi je vliv zavedení nových evropských norem na sledování a zlepšení kvality hydroizolačních materiálů a dále případný vliv přijetí těchto norem na stávající platné normy v České republice ČSN P 73 0600 Hydroizolace staveb – základní ustanovení a ČSN P 73 0606 Hydroizolace staveb – povlakové hydroizolace – základní ustanovení. Kongres by měl shrnout doporučení pro jejich případnou úpravu vyvolanou vydáním harmonizovaných evropských norem. Téma volně navázuje na loňské téma o konstrukci asfaltových pásů.

Přednášející a obsah jednotlivých příspěvků:

Ing. Viktor Zwiener
(ATELIER DEK)
Úvodní referát
Nové evropské harmonizované normy o hydroizolačních asfaltových pásech. Co nového zavádějí evropské normy? Vliv nových evropských norem na stávající související ČSN. Jaké parametry asfaltových pásů nové normy sledují a předepisují prokazovat?

 Ing. Marek Novotný
(Icopal s.r.o.)
Představení standardů pro asfaltové pásy Sdružení výrobců asfaltových pásů.
Vliv konstrukce asfaltového pásu na jeho zkoušené vlastnosti a standardy. Dokáží nové normy vystihnout aktuální problémy s asfaltovými pásy (smršťování)? 

Ing. Ivo Lněnička
(Georg Börner, organizační složka CZ)
Asfaltové hydroizolační pásy do požárně nebezpečného prostoru. Požadavky evropských norem na hydroizolační materiály z hlediska požáru. Zkoušení asfaltových pásů.

Doc. Ing. Zdeněk KUTNAR, CSc., Ing. Luboš KÁNĚ
(ATELIER DEK)

Shrnutí kongresu Ploché střechy 2003 

Příprava jednotlivých sekcí probíhá již od srpna. Pro každou jsme vybrali zodpovědného redaktora (uveden v závorkách u anotací jednotlivých témat), který má za úkol připravit hlavní referát, pokusit se shromáždit vystoupení dalších odborníků pokud možno s oponentními  názory, popřípadě zformulovat návrhy možných závěrů a odpovědí, které budou rovněž předmětem diskuse. Předpokládá se vysoká úroveň příspěvků, které stojí za to slyšet.

Pro jednotlivé přednášející je připravena služba pomoci s formální úpravou přednášky. Cílem je, aby všechna vystoupení byla podporována promítáním schémat, fotografií a popřípadě Powerpointovou prezentací z data projektoru.

Účast na letošním kongresu přislíbili mnozí významní odborníci. Své příspěvky přednesou experti z projekčních a znaleckých kanceláří a vysokých škol.

Chtěli bychom tímto vyzvat technickou veřejnost k aktivnímu zapojení do diskuse k připravovaným tématům. Nabízí se následující varianty zapojení do diskuse:

Již od této chvíle si z uvedených anotací každý může ujasnit svůj názor na diskutovanou problematiku. Uvítáme vaše názory, které nám můžete poskytnout e-mailem, písemně nebo telefonem. Ozvat se lze přímo odpovědnému redaktorovi nebo využít kontakty uvedené v závěru. Na všechny podněty odpovíme, významné připomínky budou předem zapracovány do navrhovaných závěrů. Nejvýznamnější příspěvky mohou v případě zájmu autora dostat samostatně anoncovaný čas v jednání.

Přímo na kongresu se můžete zapojit v čase vyhrazeném pro diskusi. V průběhu jednání bude kladen důraz na dodržení časů jednotlivých vystoupení, aby čas vyhrazený pro diskusi nebyl zkracován.

Jsme přesvědčeni, že kongres je vhodnou příležitostí k výměně názorů a sjednocení pohledu na určitou problematiku a to nejen pro účastníky kongresu zapojující se do jednání ale i pro nejširší odbornou veřejnost navštěvující setkání tohoto typu.

za organizátory kongresu
Ing. Petr Bohuslávek
DEKTRADE a.s.
středisko ATELIER DEK

Ještě v průběhu kongresu byly připraveny formulace závěrů jednotlivých témat.

/1/ Tepelně-vlhkostní režim střech, posuzování infiltrace

·        Těsnost konstrukce má zásadní vliv na tepelně vlhkostní chování obalového pláště a energetickou bilanci budovy.

·        Odolnost konstrukce proti vzniku netěsnosti v průběhu výstavby i během užívání je dána materiálem a případně počtem vzduchotěsných vrstev.

·        U lehkých obvodových plášťů a konstrukcí bez monolitických vrstev je třeba zajištění vzduchotěsnosti věnovat zvýšenou pozornost.

·        Vzduchotěsnost plášťů staveb by měla být ověřena zkouškou před předáním stavby.

·        Při tepelně technickém výpočtu vlhkostního režimu konstrukce není vhodné předpokládané netěsnosti parozábrany (vzduchotěsné vrstvy) rozkládat do plochy úpravou hodnoty faktoru difúzního odporu μ.

·        Není rozhodující v jaké poloze vůči interiéru je umístěna vzduchotěsná vrstva.

Volba vzduchotěsné vrstvy:

·        Musí odolat všem technologickým procesům během výstavby.

·        Její části se bezpečně a trvale spojují – spoj je vzduchotěsný při tlakovém rozdílu 100 Pa (max. tlakový rozdíl při zkoušce vzduchotěsnosti pláště) z obou stran (doporučuje se používat vyzkoušené materiály).

·        Je bezpečně a trvale napojitelná na navazující konstrukce – spoj je vzduchotěsný při tlakovém rozdílu 100 Pa (max. tlakový rozdíl při zkoušce vzduchotěsnosti pláště) z obou stran (doporučuje se používat vyzkoušené řešení detailů).

·        Je zajištěno, že obvyklým užíváním budovy nedojde k jejímu poškození (věšení obrazů, revize a rozšiřování TZB atd).

Příklady bezpečných vzduchotěsných vrstev:

·        Silikátová monolitická nebo trvale zmonolitněná vrstva, např.

nosná želbet. deska, želbet. panely se zalitými spárami, omítka bez trhlin

·        Povlakové hydroizolace, např. svařitelné a samolepící hydroizolační asfaltový pás, hydroizolační fólie

/2/ Dodatečné zateplování a obnova dvouplášťových střech.

Zásady přeměny dvouplášťové střechy s větranou vzduchovou vrstvou na střechu s nevětranou vzduchovou vrstvou.

• Vzduchotěsný spodní plášť střechy.
• Uzavřít větrací otvory vzduchové vrstvy.
• Pokud hrozí povrchová kondenzace na vnitřním líci atiky, je nutné ihned zateplení atiky.
• Nutný tepelně technický výpočet.
• Ve vzduchové mezeře a zejména na spodním líci horního pláště a na vnitřním líci atiky nesmí kondenzovat voda.
• Nutno znát skladbu střechy, především množství, materiál a stav tepelné hydroizolace na spodním plášti a geometrii vzduchové vrstvy.
• S případnou původní parozábranou v tepelně technickém posouzení  raději nepočítat.
• Pokud je ve střeše zabudovaná vlhkost, je nutné v průběhu vysychání počítat s vlhkostními poruchami. Pokud atika nevyžaduje bezprostředně dodatečnou tepelnou izolaci, je vhodné zrušit větrání až po vyschnutí vrstev střechy, popř. ponechat zmenšené otvory s průřezem menším než 500 mm2 na každý m2 plochy povrchu vzduchové vrstvy ve smyslu ČSN EN ISO 6946.
• Tloušťku tepelné izolace přidávané na horní plášť je nutné vždy určit výpočtem. Závislost tloušťky nové izolace na tloušťce původní izolace není lineární.
• Pro střechy s horním pláštěm z dřevěného bednění nenavrhovat přeměnu na nevětranou vrstvu. Demontovat starou hydroizolaci, zkontrolovat stav bednění především výskyt mikroorganizmů.

3/ Harmonizované evropské normy o asfaltových pásech

• Harmonizované normy jsou ze zákona závazné. Je velice důležité podílet se přímo na tvorbě norem, protože při překladu a zavádění do soustavy ČSN je již nelze měnit.
• Tvorby norem se v České republice může zúčastnit každý, po obdržení jmenovacího dokumentu může na pracovních setkáních Centrální evropské normalizace zastupovat a prosazovat zájmy České republiky.
• Vedle českých technických norem se vytvářejí směrnice, standardy apod. Tvorba je na bázi iniciativy jednotlivých subjektů (Cech KPT, Svaz výrobců asfaltových hydroizolačních materiálů apod.), není řízena a koordinována a nemá statní podporu.
• Je třeba vytvořit standardy obdobné zrušeným oborovým normám (ON). Obdobné dokumenty má většina evropských zemí, např. v Německu Richtlinien (für Planung uns Ausführung von Dächer mit Abdichtungen, ve Francii DTÚ (document technique unifié). Tyto dokumenty řeší lokální a národní zvyklosti a vychází z klimatických podmínek, preference technologií a historie.
• Pro hodnocení střešního pláště z hlediska šíření požáru platí v ČR ZP-2/91 a současně ČSN P ENV 1187 Zkušební metody pro střechy vystavené působení vnějšímu ohni (v dubnu 2004 skončí dvouleté ověřovací období).
• Stanovisko Generálního ředitelství – Hasičského záchranného sboru je, že výrobky zkoušené podle ČSN P ENV 1187 nelze použít do požárně nebezpečného prostoru ve smyslu ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804 (Požární bezpečnost výrobních a nevýrobních objektů). Toto omezení musí být pouze dočasné, neboť může být v rozporu s Usnesením vlády 895/2002 o zamezení neopodstatněným překážkám mezinárodního obchodu.
• Je třeba sledovat vývoj EN 1187, v nejbližší době přijmout metodiku zkoušení podle této normy a současně zrušit ZP-2/91

/4/ Pojistné hydroizolační vrstvy v plochých střechách

• Principy navrhování a provádění pojistné hydroizolační vrstvy jsou popsány v ČSN 73 1901 – Navrhování střech – základní ustanovení.
• Pokud vrstvu nepropustnou pro vodu ve skladbě střechy chceme považovat za pojistnou hydroizolační vrstvu, musí být účinně odvodněna (musí být ve spádu a napojena na odvodňovací prvky).
• Pojistná hydroizolační vrstva může být odvodněna samostatně (spádovaná jinam než hlavní hydroizolační vrstva) nebo společně s hlavní hydroizolační vrstvou (spádovaná shodně k okapu nebo do dvouúrovňového vtoku).
• Při odvodnění pojistné a hlavní hydroizolační vrstvy do dvouúrovňového vtoku je signalizací vzduté vody při ucpání odpadního potrubí voda vytékající z hrdla nejvyšší tvarovky potrubí v místě napojení tvarovky vtoku.
• Při navrhování pojistné hydroizolační vrstvy se doporučuje vytvářet signalizaci poruchy hlavní hydroizolační vrstvy.
• Na pojistné hydroizolační vrstvě by se neměly nacházet nasákavé materiály. Pokud se nasákavý materiál použije, je vhodné mezi něj a pojistnou hydroizolační vrstvu vložit drenážní vrstvu.

Vaše připomínky k uvedeným závěrům můžete posílat na adresu atelier@dektrade.cz. Rádi je na této internetové stránce uveřejníme.

© DEKTRADE, a.s.. 1998-2007